Účinnost praní a odstřeďování

Od pračky očekáváme především to, že nám dobře vypere. Schopnost pračky vyprat prádlo a odstraňovat skvrny i špínu, je označována jako třída účinnosti praní. V současnosti je ale zbytečné se títmto údajem zabývat, neboť všechny pračky s náplní nad 3 kg mají již povinně třídu účinnosti praní A. Údaj o účinnosti praní proto už na nových energetických štítcích nenajdete.

Třída účinnosti odstřeďování je dalším důležitým údajem, který bychom měli při výběru pračky zohledňovat. Třída účinnosti odstřeďování je odvozována na základě účinnosti odstřeďování 5 kg prádla. Pro lepší představu můžeme uvést příklad; pokud je účinnost odstřeďování 55 %, znamená to, že po odstředění zůstane v prádle 55 % zbytkové vody.

Proč se o třídu účinnosti odstřeďování zajímat? Toho, kdo má možnost sušit prádlo venku na slunci, tento údaj příliš trápit nemusí. Zpozornět by ale měli ti, kdo prádlo suší v sušičce – čím více zbytkové vody nám v prádle zůstane, tím větší námahu (a energii) to bude sušičku prádla stát. Nejúspornější spotřebiče mají samozřejmě třídu účinnosti odstřeďování A, což znamená, že po odstředění by mělo v prádle zůstat méně než 45 % zbytkové vody.

Pračky s účinností praní v třídě A dosahují nejlepších pracích výsledků. Pračky s účinností odstřeďování v třídě A krátí dobu pro sušení prádla, protože z prádla odstřeďují více vody než jiné pračky. Při odstřeďování platí pravidlo, že čím více otáček za minutu motor pračky snese, tím sušší prádlo bude. 800 otáček za minutu je minimum.

Na trhu se můžete setkat s výkonnými pračkami dosahujícími více než dvojnásobek. S rostoucími otáčkami však u méně inteligentních praček roste intenzita pomačkání. Výrobci se snaží nabízet řešení problému ve formě doplňkových „antikrčivých“ funkcí, které se snaží prádlo „rozmotat“ nebo při odstřeďování použijí nižší otáčky.

Účinnost odstřeďování sice spadá do výše psaného odstavce o výkonu pračky, ale rádi bych mu věnovali trochu více pozornosti v samostatné části tohoto článku. I v tomto parametru se spotřebiče dělí do tříd s označením od A do E. Pro třídu A platí, že počet otáček za minutu by se měl pohybovat v rozmezí 1600 až 1800. U třídy E toto rozmezí klesá až na 600 otáček za minutu, ale to už je hodnota hluboko pod normou rozumného ždímání; ta je totiž na hodnotě 800 otáček. Pro běžné praní stačí počet otáček v rozmezí 1000 až 1200 v minutě.

Pračky s účinností odstřeďování v třídě A krátí dobu pro sušení prádla, protože z prádla odstřeďují více vody než pračky v horší kvalitě. Toto je důležité zejména pro ty uživatele, kteří perou častěji, protože vyšší rychlost otáček znamená kratší dobu, po níž se prádlo následně vysuší. Zajímavé je to hlavně pro toho, kdo prádlo pravidelně přendává z pračky přímo do sušičky. Pokud ale sušíte prádlo jen na šňůře, tak se podstatně vyšší otáčky bubnu projeví hlavně na vyšší ceně, kterou za pračku zaplatíte. Přínos vysokoobrátkově vyždímaného prádla je pak pro spotřebitele spíš v oblasti sociální než ekonomické. Ona totiž lázeň ve vaně, kde vás pleskají po hlavě mokré rukávy košil, nemá ten pravý relaxační efekt.

S rostoucími otáčkami však u méně inteligentních praček roste intenzita pomačkání prádla. Výrobci se snaží nabízet řešení problému ve formě doplňkových „antikrčivých“ funkcí, které se snaží prádlo „rozmotat“ nebo při odstřeďování použijí nižší otáčky. Pokud však pravidelně perete prádlo z jemných tkanin, jako např. hedvábí, měli byste uvažovat o pračce s volitelnou rychlostí otáček. Při praní jemného prádla, tak budete moci lépe chránit prádlo praním při nižších otáčkách.

Účinnost odstřeďování se liší i dle konstrukčního pojetí stroje. Pračky s horním plněním nemají tak vysokou účinnost jako jejich „kolegyně“ s dvířky vepředu. Z toho důvodu je třída B nejvyšší možné označení pro tento typ praček.